Penc - koza - agenti - objekty zájmu - ústav - Žáček a pravda někde uprostřed?
cituji z:
Penc zveřejnil na internetu seznam zaměstnanců StB
Autor: ČTK
17.12. 14:32 Aktualizováno: 17.12. 15:32
Aktivista Stanislav Penc zveřejnil na internetové adrese www.svazky.cz seznamy zhruba 13 500 kmenových zaměstnanců komunistické Státní bezpečnosti (StB). "Obsahují jména příslušníků StB, kteří byli ve službě ke konci roku 1989," řekl Penc.
Seznamy podle něj vycházejí z přílohy tajného rozkazu bývalého federálního ministra vnitra Richarda Sachera, kterým 15. února 1990 Státní bezpečnost zrušil. Penc připomněl, že seznamy vyšly již v roce 2006 v knize Bořivoje Čelovského Slova do větru. "Kniha ale měla náklad pouhých dvě stě výtisků a zapadla a nikdo z veřejnosti o ní neví," řekl Penc.
Naskenované seznamy u každého příslušníka StB uvádějí hodnost, jméno bez diakritiky, datum narození a číslo služebního průkazu. Například podle čísla průkazu si podle Pence může každý v Archivu bezpečnostních složek na Ústavu pro studium totalitních režimů nechat dohledat osobní spis dotyčného příslušníka StB.
Penc tvrdí, že dosud s výjimkou Čelovského knihy a jeho webu nikde jinde seznamy kmenových příslušníků StB zveřejněny nebyly. "Dvacet let se o tom hovoří, ale dosud jsme jména těch, co byli strůjci špiclování, neznali," řekl Penc. Tvrdí, že dosud na ministerstvu vnitra a u policie pracuje nejméně sedm set příslušníků StB uvedených ve zveřejněných seznamech.
Podle Pence měl seznamy zveřejnit Ústav pro studium totalitních režimů. Penc chtěl zveřejněním seznamů ústav motivovat k tomu, aby zveřejnil kompletní seznamy příslušníků Státní bezpečnosti. Celkový počet příslušníků StB za dobu vlády komunistické strany v Československu se podle něj odhaduje na 85 tisíc.
Obavu, že by se zveřejněním jmen příslušníků StB dostal do rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, Penc nemá. Podle něj zákon uvádí, že archiválie a materiály vzniklé z činnosti StB nemají ochranu osobních dat, což znamená, že mohou být zveřejněny.
Penc na webu svazky.cz letos v červenci zveřejnil databázi zhruba 770 tisíc lidí, o které se zajímala Státní bezpečnost. Kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů, však později nefungovala. Opět Penc databázi zpřístupnil na konci listopadu. Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové, respektive archivní číslo, podle kterého je možné StB shromážděné doklady snadno vyhledat.
Foto: archiv TÝDNE
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/penc-opet-zpristupnil-databazi-stb-na-internetu_149595.html
Penc opět zpřístupnil databázi StB na internetu
Autor: ČTK
26.11. 17:00
Aktivista Stanislav Penc opět po třech měsících zpřístupnil na internetové adrese www.svazky.cz databázi zhruba 770 tisíc osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Je přesvědčen, že jedná v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů.
Informoval o tom na čtvrteční tiskové konferenci. Databáze po několik měsíců podle Pence nefungovala právě kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu s tímto zákonem. Penc se však nyní opět rozhodl ji zpřístupnit, protože po konzultaci s právníky dospěl k závěru, že tomu tak není.
Zákon na ochranu osobních údajů podle Pence uvádí, že archiválie vzniklé z činnosti StB nemají ochranu osobních dat, to znamená, že mohou být zveřejněny. Kdyby tomu tak nebylo, nemohl by fungovat ani Ústav pro studium totalitních režimů. Kdyby ústav fungoval, jak má a databázi sám zveřejnil, pak by ji prý Penc zveřejňovat nemusel.
Uvedení jména v seznamu podle Pence neznamená nic jiného než to, že se StB o uvedenou osobu z jakéhokoliv důvodu zajímala. Aktivista odhaduje, že v něm je 80 procent "hrdinů", kteří se ničeho nedopustili a byli pouze perzekvováni StB.
Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové, respektive archivní číslo, podle kterého je možné StB shromážděné doklady snadno vyhledat. Prý dostal stovky dopisů od lidí, kteří databázi využili v prvních měsících fungování, a pomohla jim.
V databázi i sám Penc
Penc uvedl, že je v databázi i on. Kdyby měl někdo pocit, že je v "divné partě", tak je v databázi například se zpěvačkou Martou Kubišovou, exprezidentem Václavem Havlem, ale také se zpěvákem Karlem Gottem, uvedl aktivista. Jde podle něj o pouhou pomůcku usnadňující vyhledávání archiválií, kterých jsou kilometry. Databáze je pro archiv stejně potřebná jako například katalog knih pro Národní knihovnu, bez kterého by také nebylo možné vyhledávat a půjčovat knihy.
Penc je přesvědčen, že zveřejněním databáze přispěl k vyrovnání s totalitním režimem. Nejde podle něj jen o lidi, kteří komunistický režim zažili, ale o to, aby generace, která komunismus nezažila, pochopila, jak je nebezpečné rozvíjet státní aparát tak, že je schopen sledovat až deset procent obyvatel. Jde o to, "aby nová generace neopakovala stejné chyby", zdůraznil.
Penc: Ústav pochybil
Nezveřejnění databáze Ústavem pro studium totalitních režimů považuje Penc za selhání. Byl to jeden z důvodů, proč inicioval petici za odvolání jeho ředitele Pavla Žáčka, kterou podepsal i Havel. Celkem ji podepsalo 40 lidí. Jako důvod vzniku petice se také uvádí, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB. To prý však byla jen poslední kapka v řadě pochybení ústavu.
Žáčkovi příznivci iniciovali naopak petici na podporu ústavu, kterou podepsalo asi 110 lidí. Penc tvrdí, že mu o zrušení ústavu nejde, ale jen o to, aby fungoval tak, jak má, a o vyvolání diskuse na toto téma.